Pohádky a básničky

HROZBA DÉMONŮ A DRAKŮ ZNOVU POVSTALA Kdysi démoni spolu z dračím králem a je ho vojskem dobývali jednu planetu a nakonec ji dobili teď právě jednu dobývají a po tom je na řadě země a tomu naši tři hrdinové musí zabránit. Je jim úkolem je aby nasbíraly co největší armádu a vydržely útoky a o tom je náš příběh. Když tehdy do hlavní budovy ledových obrů vtrhly vojáci v čele s Irascorem propukl obrovský boj. Mongonovi vojáci nakonec zvítězili a obři byly poraženi. Garmun i Kurdan a Mongon šli hezkým dnem. Mongon a všichni ostatní už znali svůj úkol a takhle zněl musí jít do Mongonovy pevnosti, pak budou zabíjet zlé draky z různých chrámů, a pak se vrátí do Mongonovi pevnosti a tam budou čelit obrovskému útoku. Šli a šli když tu na jednou se jim k nohám zabodl šíp kdo tam je řekl Kurdan kdo jste ozval se nějaký hlas kterému všichni moc dobře rozuměli. A pak už ten hlas nic neřekl a místo to ho k nim přišel pes. Všichni si ho oblíbili byl celí černý obrovský a oči mu modře zářili a od teď už chodil sněmy. Šli a šli a šli když tu na jednou povídají všichni už tam budeme a opravdu už uviděli tu jeskyni už jsou v ní Mongon už vyslovuje zaklínadlo už vstupu jí. 2. Kapitola. Už jsou tam Všechno tam bylo trochu míň moderní, ale bylo to tam stejně útulné. „Co se zde stalo?“ ptá se Kurdan. „To byl drak a dostal se dovnitř“ odpověděl mu Mongon. „Asi už tušíte, že půjdeme do řídícího centra“ řekl Mongon a oba přikývli a tak šli. Vešli do dveří, kde bylo napsané Irascor, poprosili ho o pár vojáků, tak třeba o sto, a on jim je s chutí vydal. Když přišli ven Zářivé Oko skočil na Mongona a povalil ho a pak ho olízal a to udělal všem. Když vstaly zavelel Garmun pojďme! A tak šli když přišli na rozcestí ptá se Mongon a Zářivé Oko místo odpovědi všechny olízal. Jeden z vojáků navrhl pojďme do leva a tak šli. Les kterým šli byl pořád temnější a to Zářivému Oku čím dál víc zvedalo náladu. Najednou zaslechli šramot ale za chvíli na to za poměli a v tom okamžiku to za útočilo byl to kočkodlak spíše pumovitá šelma. Je obrovská ale přesnou výšku neznáme protože spíše chodí po čtyřech její hlavní zbraní jsou velmi ostré drápy které dokonce do kážou přeseknout i dospělí strom. Zářivé Oko se na něho vrhl ale kočkodlak ho sví mi ostrými drápy odrazil a přitom ho šerdně požkrábal a pak kočkodlak uťal strom který jen o vlásek minul Mongona. Garmun se naštval a hodil na kočkodlaka hořící kouli kočkodlak začal hořet a odběhl do lesa ale nezemřel kočkodlak je velmi silný někdo dokonce povídá že kočkodlak je silnější než vlkodlak ale my tomu nevěříme. Když dobojovali šli dál. Když došli na rozcestí povídá Mongon tady už jsme byly a pak Kurdan řekl: „motáme se tu pořád do kola“. Kudy teď? Ptá se Garmun nevím odpověděl Mongon jsme v koncích řekl Garmun a pak navrhl Mongon špatný nápad přenocujeme tady probudilo je vlčí vití. Mongon se probudil a zařval na všechny rychle poběžte! Co se děje ptá se rozespalá armáda. To není obyčejný vlk a pak se všichni rozběhly při tomto běhu obdržely nejméně deset škrábanců a ten to běh podnikly příliš pozdě na kopci v stanul vlkodlak. Tento amatérský snímek vyfotil jeden člověk který krátce na to zemřel o tomto drakovi si přečtete ale nebude to tento drak bude to jeho bratr. 3.kapitola. co jim vlkodlak udělal Garmun a Kurdan vykřikly a schovaly se za stromy. A vlkodlak zavil Mongon na všechny zařval nehýbejte se ale už bylo pozdě vlkodlak se naštval a rozběhl se na ně a v tom běhu na něj skočil kočkodlak oba dva se začali kousat a škrábat pak utvořily kouli která se skoulela ze skály. Mongon se podíval ze skály kde spadly a uviděl dvě mrtvá těla znechuceně se otočil a uviděl vesnici: „ Rychle už tam budeme“. Když přišli k bráně zaklepali na ni brána se otevřela a oni vstoupily. Ve vesnici bylo jenom pět obyvatel ale je zaujala jedna skála u které byl zavalen vchod když se dobře zadívaly na ten zavalený vchod uviděly na něm vyryté znaky a takhle vypadaly.ﺲשׂ﴿זּﻃﻇﮏﷲﺅיּ ♦שּׁﭺﺿﻃﺪﺱ♦ שׂﺄﻂﺎﮏלּףּסּ. Co to znamená zeptal se Mongon jednoho vesničana a ten mu odpověděl: „ Ty znaky říkají že ten kdo sem vstoupí bude nenávidět smrt napsal to sem náš bůh který pořád žije a jeto obrovský drak“. V noci povídá Mongon: „ to je první zlí drak až se naskytne příležitost napadneme ho“ jo odpověděla celá armáda a oba dva hrdinové a Zářivé Oko místo odpovědi zaštěkal. Příští ráno se probudily do zářivého dne Garmun zívl a všem řekl: „ dneska na to ne ní vhodná chvíle“ a všichni přikývli a Zářivé Oko štěkl vyšli ven z chlívku kde spali a jeden vesničan jim řekl ať se jdou na jezd do hostince u kamene a tak šli. V tom hostinci to bylo velmi ponuré. vesničané je zdravily a říkaly jsem potěšen a někteří zase říkaly proč sem chodíte. Když došli k hostinskému tak se jich zeptal: „ co by jste si přáli“ Mongon si objednal suchý chléb, Kurdan si objednal suché brambory stejně jako Garmun. Ale stejně se nenajedly Protože jim Zářivé Oko skočil na stůl a půlku všeho jim snědl. Když si Zářivé Oko odpykal trest tak k nim přiběhl udýchaný vesničan tak jim povídá: „ Firkraag si žádá oběti a abychom šetřily vesničany pošleme vás tři s vaší armádou bez vaše ho psa“ než se ho stačily zeptat kdo je Firkraag vesničan zase odběhl. Co myslíte kdo to může být Firkraag třeba to je ten jejich bůh navrhl Kurdan asi je přisvědčil Mongon když se podívaly z okna uviděli zástup pěti vesničanů když přišli k nim přišli tak na ně vedoucí zařval vystupte z domu pak byly svázáni ale meče a brnění jim nebyly odebrány vesničané odvalily kámen a dva nejodvážnější s nimi prošli jeskyní do obrovského paláce a tam je nechali když odběhli tak se všichni rozvázaly. A pak ptá Mongon: „ tak kde je ten Firkraag“?A pak div že mu nepraskly bubínky proto že se ozval hromový hlas který říkal á obět necháte se zabit dobrovolně nebo se budete zesměšňovat? A mluvil tak nahlas že ze stropu začaly padat cihly i když pro Firkraaga to bylo obyčejné mluvení. A pak Mongon zařval aby ho Firkraag vůbec slyšel zesměšníme se a pak Firkraag tebe já znám Mongone jak to že znáš moje jméno Firkraagu? Zabil jsem tvého děda byl stejný jako ty. Ty hnusná ještěrko pociť sílu mého meče! A pak Firkraag vyšel ze stínu a poprvé ho všichni spatřili měřil alespoň třicet pět metrů a byl celý červený a patřil do čeledi ohnivých draků když se na něj rozběhly všichni tři hrdinové i z armádou tak Firkraag sežehl plamenem celou armádu a všech sto vojáků zemřelo. Pak se i Firkraag rozběhl a zadupal Garmuna i Kurdana Mongon jen o vlásek uskočil ale Kurdanovi a Garmunovi se už nedalo pomoci byly mrtvy a pak si vzal Mongon luk s jedním šípem a strefil se do oka Firkraaga ten zařval až se celý palác rozpadl Mongona to zabilo ale Firkraag byl moc silný aby ho to zabilo proto se taky z trosek vynořil sice bez oka a z velmi moc škrábanci ale přežil a odletěl bůhví kam za to Garmuna a Kurdana i Mongona můžete hledat jako kostry někde na hřbitově. 4.Kapitola. Nováčci. Když se dostala zpráva o jejich úmrtí k Idánsovi, velmi ho to zarmoutilo, za další dva dny k němu přišel Zářivé Oko, byl také velmi zarmoucen, za další dva roky k němu přišel posel a sdělil mu, že před deseti lety, než Mongon zemřel, tak se mu narodil syn. Idánsa potěšila jenom jedna věc, že ho možná naučí bojovému umění tak, jako naučil Mongona. Idáns se už chystal k odletu a v tu chvíli na pevnost někdo zaútočil. Idáns se podíval na svůj stroj a uviděl, že před branami je dračí voják. Idáns se jen zasmál a chvíli počkal, když už to trvalo patnáct minut tak do přístroje zavolal: „co je“ a pak se ozval kapitán vojáků: „ je to dračí elitní voják“ a pak se ozval výkřik a kapitán utichl. Idáns si vzal jiný stroj a řekl do něho: „ útok“ a sám se proměnil v draka a vyletěl z pevnosti. Když vyletěl spatřil obrovského ledového draka, který si to vypořadával s jeho jednotkou, ale vypadalo to, že prohrává, protože z něho tekla modrá krev a řval a mrazil jeho armádu. Když celou armádu zmrazil, obrátil se na něj a zmrazil ho a pod ledem se mu začaly třást jeho svaly a nakonec rozbil ledovou klec, která mu bránila v pohybu. A pak na něj vyslal obrovskou ohnivou kouli a tím ho odhodil na zem a tam se začal třást a řvát a pak v klidu ulehl, ale ještě zvedl hlavu a vyšlehl z ní ledový proud na Idánsa, ale pak doopravdy zemřel a Idáns se z té ledové klece samozřejmě dostal a pak pomocí kouzel osvobodil i vojáky a všichni se v pevnosti lépe opevnili a čekali, kromě Idánsa, který už byl na cestě, na útoky. Pod Idánsem ubíhaly řeky, lesy, domy, obludy a dokonce i armády lidí, které běžely do Mongonovy pevnosti na pomoc Idáns už myslel že letí blbě když najednou uviděl srub uprostřed lesa přistál těsně vedle něho a proměnil se v člověka a zaklepal na dveře a otevřel mu třináctiletý chlapec Idáns ho pozdravil a zeptal se kde má rodiče a chlapec mu odpověděl: „ oba zahynuly když plnily dobrodružné úkoly“.Idáns promluvil: „ to je mi líto“ale já sem přišel za tebou. Co co cože zamnou vždyť já vás ani neznám ale já tebe jo považuj mě za svou náhradní rodinu chci abys nastoupil do služby a co budu jako dělat? To co dělaly tví rodiče ne ne nesouhlasím to nikdy a teď běžte z mého domu rychle! Idáns se nenechal přemlouvat a zarmouceně odešel když však udělal pár kroků Chlapec za ním přiběhl a řekl: „ omlouvám se půjdu s vámi jmenuji se Erý Mongon ale říkejte mi Erý“ Idáns se usmál a řekl: „ také se omlouvám jsem rád že ses tak rozhod mé jméno je Idáns Irascor a jsem půl drak a když jsem člověk tak mi říkej Idáns a Když jsem drak tak mi říkej Irascor a teď se proměním a poletíme do naší pevnosti na sedni“ a Erý poslechl. Irascor začal vzlétat a Erýmu se začalo přihoršovat za tu dlouhou cestu se Erý dvakrát pozvracel když už přistávali Erý si oddychl ale to neměl dělat protože se znovu pozvracel když vysedal děkoval bohu že už to skončilo. Celý roztřesený se podíval na Idánsa který se už zase proměnil v člověka a zeptal se ho: „pane Idánsi kde je ta pevnost?“ „ Tady chlapče“ a ukázal na jeskyni Erý se už chtěl na něco zeptat ale Idáns ho kývnutím umlčel a sám promluvil: „ pojď za mnou a už se na nic neptej“a Erý poslechl. Když vstoupily Erý oněměl úžasem za chvíli se probral a šel za Idánsem dál. Sestoupili po schodech Erý myslel že jdou do sklepení ale oni šli někam kde bylo asi čtyřicet dalších místností Erý se zasněně rozhlížel kolem sebe až se mu skoro zamotala hlava naštěstí jeho zasnění ho vytrhlo Idánsovo volání: „pojď za mnou!“ Když došli ke dveřím kde bylo napsané Irascor tak voják: „ složte přísahu.“ „přísahám že budu mluvit pravdu nic než pravdu.“ A voják ustoupil a pak se jich ještě zeptali dveře pro Erýho to nebylo nic divného protože mu otec vyprávěl o mluvících skalách a dveřích: „ řekni heslo.“ „ Irascor a někdy Idáns.“ Dveře se s rachotem otevřeli vstoupili dovnitř Idáns řekl: „ sedni si Erý. „Děkuji.“ „ Chtěl jsem abys jel co nejdřív do města elfů na výcvik a pak abys jel do města skřítků v horách u kladiva blesku také na výcvik jenomže má to jeden problém nikdo přesně neví kde se město elfů nachází tedy kromě tvého otce který tam chodil také na výcvik jenomže ten už je mrtev tak mě napadlo že by ti to třeba mohl říct.“ „ Ne pane ale ví kde má mapu.“ „Ano“ „v našem srubu“ „ tak tedy letíme.“ A Erý souhlasil. Erý se po cestě dokonce jenom jednou pozvracel ale stejně byl rád že už přistávají Idáns se proměnil v člověka a vešel dovnitř a zeptal se Erýho kde je ta truhla a on mu odpověděl: „ dole ve sklepení.“ „ dobře já donesu mapu ty si sbal jídlo a vodu a pokut máš nějaký nůž a nebo dokonce meč tak si ho také sbal.“ Když scházel po schodech do temnoty zaslechl šramot a řekl kouzlo které osvítilo celou místnost a uviděl krysu vyslal na ni malou ohnivou kouli a upekl ji pak k ní přišel vzal si nůž a stáhl sní kůži a hned měli opečené maso dal si ho do brašny. A hned potom uviděl tu truhlu vrhl se k ní a zkusil ji otevřít ale byla zamčená řekl nějaké mocné kouzlo které odemklo zámek pak truhlu otevřel a uviděl pozlacený meč a kousek stočené kůže a hned věděl že to je mapa. Vzal ji a pak chvíli uvažoval a nakonec vzal i nádherný magický meč a strčil ho do brašny pak roztáhl mapu a udiveně se díval na barvu která je dražší než nějaký drahokam. Když se dokázal vytrhnout z přemýšlení podíval se na to co tam bylo nakreslené a vypadalo to takhle. Když odtrhl svůj zrak od mapy a smotal ji do brašny zajásal: „ super kolem Enakových ostrovů sem mnohokrát letěl a taky sem se jim vyhýbal protože na nich žije nejvíc démonů.“ Idáns vstal a vyšel po schodech nahoru a pak uviděl Erýho který už čekal na něho s nádhernou nacpanou brašnou. Hned jak uviděl Idánsa tak se ho zeptal jestli tu mapu našel a on mu odpověděl: „ ano našel jsem ji Erý.“ „A mohu se zeptat kde ten ostrov leží.“ „ ano Erý leží těsně u Enakových ostrovů.“ „ ten název mi nic neříká.“ „ a to je dobře ty bys to měl vědět až po výcviku protože bys mohl kdyby se mi něco stalo jít na Enakovy ostrovy a zkusit zabít démona.“ „ co je to démon?“ Idáns se chvíli rozmýšlel a nakonec řekl: „ to ti možná mohu říct démon má mnoho podob některý vypadá jako obrovský obr a nebo jako drak a tak různě a taky je démon nejvěrnější který má dračí tělo a hlavu nějakého brouka ale nedokážu ti říct jaké ho protože než ho někdo spatřil byl mrtvý jo a hlavně ovládají nejlepší kouzla černé magie a sami jsou na ni odolní jo a máte koně?“ „ ano a proč.“ „ protože dojedeme do hor u kladiva blesku na první výcvik.“ „ A proč když můžeme na tobě letět.“ Protože chtějí koně a já koně a tebe neuvezu.“ „ Kilometr na jih temným a nebezpečným lesem a pak tam sou naše stáje. A oni vyšli šli a šli a naštěstí je nikdo nepřepadl až nakonec Idáns strhl Erýho do křoví a řekl mu: „ tam ta postava je temný jezdec sám přisluhovač samotného démona.“ A už to nedořekl protože ho zasáhnul těsně vedle srdce šíp když se Erý podíval kdo ho vystřelil a uviděl muže v kápi a v plášti a v nádherném brnění který v rukou třímal kuš a smál se hnusným smíchem a pak začal pískat a přiběhl nechutný kůň a jezdec na něj naskočil a odjel pak se Erý podíval na Idánsa který ležel v jezírku krve na zemi. 5. kapitola. Temná zbroj. Když se Erý vzpamatoval zakřičel: „ je vám něco!“ A na místo odpovědi se Idáns začal proměňovat v draka až se proměnil v draka místo kůže mu narostly šupiny které byly ostré a přesekly půlku šípu takže v jeho mase zůstal jenom hrot a pak povídá „ teď už je mi dobře Erý ale před chvílí jsem na tom byl špatně musím sice být na několik let drakem ale jinak jsem v pořádku ale zato ho zabiji moc daleko neujel bude někde tady a to bude tvůj první úkol zabít ho a řeknu ti že to nebude lehké protože má nejlepší zbroj na světě také má nejostřejší meč na světě a také má nejlepší rukavice a nejpevnější plášť a kápi protože všechno je vyrobeno z kůže elementála a ta kůže je nejpevnější a nejostřejší věc na světě a je také hodně vzácná zaprvé proto že elementál je hodně vzácný za druhé proto že elementál po smrti za chvíli zmizí a jen málo kdo jí stihne stáhnout za třetí proto že sní skoro nikdo neumí pracovat a to je skoro všechno co ti asi můžu říct jo a kdyby se ti něco stalo přiletím a roztrhám ho přeji ti hodně štěstí.“ Erý tedy vyšel do temného lesa hned po dvou kilometrech se do stromu vedle něho zabodl šíp Erý se hned otočil a uviděl černou postavu Erý pozvedl svůj meč který kdysi našel v tomto lese pozdvihl ho nad hlavu vykřikl a rozběhl se na něj. Temný jezdec na něj použil jakýsi chmat kterým ho přehodil tak že udělal dvě salta ve vzduchu a dopadl na zem tak že si vyrazil dech pak na ucítil krku ruku která ho postavila na nohy a mrskla sním do stromu Erý jenom cítil jak mu křupá nos a pak jak mu stéká krev po tváři pak zase ucítil ruku na krku ale tentokrát sním liskl o zem na zemi se otočil na záda a uviděl temného jezdce jak na něho míří mečem viděl jeho nádhernou zbroj ale do obličeje mu neviděl protože ta kápě byla nějaká magická už čekal že ho propíchne ale on si to rozmyslel a meč schoval a vytáhl provaz kterým mu svázal ruce a nohy sotva však tak učinil přiletěl Idáns a chytl ho do pařátů a ve vzduchu ho roztrhl v půl ale bylo vidět že mu to brnění dalo zabrat. Až teď si Erý uvědomil co se mu stalo měl zlomené obě nohy a také měl zlomený nos a jak narazil do stromu uletěla z něho tříska a spadla mu do oka a trochu mu poškodila zrak a k tomu ho celé tělo bolelo. Idáns přistál přišel k Erýmu a zeptal se ho co se mu stalo a Erý mu to všechno vylíčil pak ho Idáns chytl do pařátů a odletěl s ním do jakési jeskyně kde byly s kamene vytesané postele a židle a dokonce i stůl Idáns Erýho položil do postele a řekl mu: „ jsem hlupák mohl jsem vědět že ho nezabiješ a stejně jsem si myslel že ho zabiješ.“ Erý vykřikl a upadl do bezvědomý. Spal asi dva dny a pak se zbudil měl strašný hlad a žízeň a proto zavolal: „ pane Idánsi.“ Ale místo odpovědi ho někdo olízal Erý se podíval kdo to je a uviděl obrovského černého psa z modrýma očima Erý se tak lekl až spadl s postele tento pes se začal proměňovat v člověka ale nakonec Erý uviděl že je to elf ten elf povídá „ rád tě poznávám můj minulý pán byl tvůj otec ale i on si myslel že jsem jenom pes mé jméno je Zářivé Oko ani Idáns neví že jsem elf ale ty jsi teď můj pán ať chceš nebo ne a si zraněný takže tě vyléčím.“ Vyslovil cosi čemu Erý nerozuměl pak ale ucítil takovou úlevu že si byl jistý že je v pořádku pak se řekl „ mé jméno je Erý jo a kde je Idáns šel na lov.“ Zářivé Oko se proměnil v psa a v tu chvíli přišel Idáns který za sebou vlekl mladou srnu a čtyři mísy vody pak se zeptal „ jeti lépe a už ses skamarádil se Zářivým Okem.“ „Ano už jsem se sním skamarádil a už je mi mnohem lépe.“ „Ale už dost povídání pojďme jíst.“ A tak šli sedli si ke stolu a Idáns Erýmu nalil vodu do dřevěných pohárů a na talíř mu uřezal kus srny a to samé udělal sobě Erý ten kousek srny snědl za pár minut a vodu vypil na jeden hlt pak si přidal a tak to pokračovalo dál až snědl půlku srny a vypil celou vodu. Pak vstal a dvakrát přešel jeskyni a pak se zeptal: „ kdy pojedeme na výcvik?“ Idáns se bouchl do čela a řekl „ já jsem zapomněl pojedeme okamžitě a ty koně nebereme trvalo by to moc dlouho letíme nasedej.“A Erý poslechl na skočil na Idanse a vzlétli letěli hrozně dlouho a nakonec uviděli konečně hory U kladiva blesku přiletěli blíže a ještě blíže a přistály doprostřed města tam Erý seskočil a šli ke králi výcviku kterého měli najít v jedné chatrči když ji našli zaklepali na dveře a otevřel jim starý muž „vy jste Erý a vy Idáns že ano přišli jste moc pozdě teď tady není místo příjděte později.“ 6. kapitola.Strašlivá zrada. Pak Idáns povídá: „ já sám bůh nařizuji všem bohů ať ti dají svou sílu!“Najednou se ve vzduchu objevili všichni bohové světa a jakýsi paprsek udělal v Erým díru a schopnosti bohů do něho začali proudit Erý vykřikl bolestí a zhroutil se na kolena a každý bůh co mu dal své schopnosti zmizel viděl jak mu je dává bůh síly bůh draků bůh ninjů a znovu bůh síly a ještě bůh nejlepšího šermíře když toto skončilo Erý omdlel probudilo ho volání Idánse Erý vstal a zeptal se „ co to bylo.“ A Idáns mu odpověděl „ toto jsem dal jenom třem lidem sobě tobě a bratru tvého otce jo a teď za mnou nechoď.“ Idáns vešel do dveří cvičitele jenomže Erý je dost zvědavý vešel dovnitř a uviděl něco strašlivého Idáns udělal nějaké kouzlo po kterém se stařec skácel na zem. Idáns uviděl Erýho a zaklel roztrhl svou kůži a Erý ho uviděl v celé své kráse byl to temný jezdec a ještě něco horšího byl to samotný velitel temných jezdců Erý promluvil „ proč si to udělal proč si mě to všechno naučil proč si mě nezabil.“ „Přece bych o takový hezký čin nepřipravil našeho pána proč jsem tě to všechno naučil aby to můj pán neměl tak lehké.“ Idáns hodil Erýmu ten pozlacený meč a sám si vytáhl obouruční meč a chytl ho do jedné ruky protože měl přece tu sílu sekl po Erým a zasáhl ho skoro do břicha ale Erý to vyrazil a pak Idáns udeřil na Erýho rameno on to ovšem vyrazil jenom že pak nestihl zareagovat a meč ho řízl na tvář pak se po Idánsovi ohnal pozlaceným mečem a řízl ho do ramene a pak Idáns vysekal do země díru a skočil do ní a dole pak ještě vykřikl „ jo a nejmenuji se Idáns ale Surdaler ha ha ha.“ Erý celý naštvaný vyšel ven a aby se uklidnil chodil po různých obchodech Erý ještě nikdy neviděl trpaslýka takže se za každým ohlížel když se stmívalo přišel za ním jakýsi člověk. A ten člověk povídá: „jste Erý Mongon?“ „Ano jsem a kdo jste vy?“ „ já jsem z Mongonovy pevnosti a jsem posel.“ „ Idáns nás zradil.“ „ Ano to víme je to pán temných jezdců druhá nejhroznější bytost na světě jo a Erý už výš proč si byl stvořen?“ „ Nejsem si jistý možná že jo ale už si nepamatuji mohl by jste mi to říci?“ „ Ne nemohl řeknou ti to až v Mongonovy pevnosti.“ „ Ale já tam nechci jed.“ „ Musíš.“ „ A proč!“ „jdeme do války Erý Mongone.“ „ Co? Jaká válka?“ „ Na Mongonovu pevnost běží alespoň pět set tisíc děsivých vojáků.“ A pak se posel proměnil v čaroděje a Erýho omráčil jakýmsi kouzlem. Když se Erý probral ležel v Mongonové pevnosti zvedl se a hned na něj začal mluvit jakýsi sluha. „ Erý Mongone vstaňte jsou tady elfové a chtěly by vás vycvičit.“ „ elfové?“ „ Ano elfové tak pojďte. 7. kapitola. Strašlivý útok. Ten sluha ho vedl mnoha chodbami až přišli do obrovské místnosti pět kilometrů dlouhá a pět kilometrů široká když Erý uviděl co uvnitř je málem ztratil rovnováhu. Bylo tam asi čtyři tisíce elfů a trpaslíků když se Erý vzpamatoval přišel za ním nějaký elf vyzařovala z něho ohromná síla ten elf promluvil hlasem jako Zářivé Oko: „ ahoj jsi Erý Mongon?“ „ Ano jsem a kdo jste vy?“ „ Já jsem Enak.“